Brány Athén je příběh o tom jak se několik malých městských státečků v čele s Aténami a Spartou vzepřelo první supervelmoci která existovala na naší planetě, Perské říši, která v té době ovládala území od dnešní Libye na západě až k řece Indus na východě. Je to jako by dnes vyhlásilo válku USA, Panama s Kostarikou, určitě by si na tyto dva středoamerické státečky nikdo nevsadil ani korunu, ale přesto se to Řekům podařilo. Tato kniha je první ze čtyř kterou Conn Iggulden napsal o tomto období antického Řecka a popisuje dobu od legendární bitvy u Marathónu až k o deset let pozdější snad ještě legendárnější bitvu u Thermopyl, obě jsou známé hlavně okolnostmi s nimi související, zatímco ta u Marathónu se proslavila mimo vítězstvím nad Peršany, hlavně běžcem Feidippidésem, kterému po oznámení Athenským že vyhráli, puklo srdce, tak ta u Thermopyl je slavná tím jak 300 Sparťanů zadržovalo celou Perskou armádu, to je samozřejmě dost nadsazené, těch Sparťanů tam sice bylo opravdu jenom 300, ale mimo nich tam byly i bojovníci z jiných Řeckých států, a také každý Sparťan měl svého Heilóta, něco jako že každý rytíř měl svého panoše, ale i tak tam asi sedm tisíc Řeků zadržovalo čtvrt až půl milionu Peršanů, zároveň s bitvou u Thermopyl probíhal střet Perské flotily s tou Řeckou tvořenou převážně Athénskými triérami u Artemísia, který dopadl zhruba nerozhodně, ale nezabránil tomu že Atény byly Peršany zcela vypáleny. Velké nosné téma knihy je také popis jak probíhala demokracie v její kolíbce v Aténách, měli by si to povinně přečíst všichni dnešní politici, aby viděli jak moc se odchýlili od jejich základů.

Kniha mě nadchla už jen tím námětem... zpracovat do románu Řecko perské války... to mě prostě nadchlo ... a je fakt, že jsem se začetla už od prologu a nepustila mě celou dobu do konce po bitvu u Thermopil a námořní bitvu u Artemisia ... kniha v podání tohoto spisovatale je to ponoření se do dávných dějin, které vždy zaujme ... těším se na další díl...