Další kniha z edice Má to háček. Problematiky střídavé péče se tentokrát ujala osoba nad jiné povolaná, spisovatelka Ivona Březinová. Dodnes mám v živé paměti, jak mě zasáhla její knížka Řvi potichu, brácho; jelikož mám autistu doma, měla jsem pocit, že už mě nemůže nic překvapit.
Ťapka, kočka stěhovavá je podobný případ. Střídavá péče je pro mě takový strašák; myslím, že zdaleka ne každé dítě ji...
Další kniha z edice Má to háček. Problematiky střídavé péče se tentokrát ujala osoba nad jiné povolaná, spisovatelka Ivona Březinová. Dodnes mám v živé paměti, jak...
Další kniha z edice Má to háček. Problematiky střídavé péče se tentokrát ujala osoba nad jiné povolaná, spisovatelka Ivona Březinová. Dodnes mám v živé paměti, jak mě zasáhla její knížka Řvi potichu, brácho; jelikož mám autistu doma, měla jsem pocit, že už mě nemůže nic překvapit.
Ťapka, kočka stěhovavá je podobný případ. Střídavá péče je pro mě takový strašák; myslím, že zdaleka ne každé dítě ji zvládne, a to nemluvím o rodičích. I.B. vůbec nezastírá, že je to náročné jak pro děti, tak pro rodiče. Přesto dokáže nelehkou situaci podat velmi srozumitelně a nestranně. Ťapka v roli důvěrnice druhačky Petry funguje úžasně, zpočátku je vlastně její jedinou jistotou v obou domovech. Výborný nápad je i mailové přátelství (a sdílené nové rodinné uspořádání) s Klementýnou, týnskou spolužačkou, s níž se vlastně Peťula nikdy osobně nepotká.
Stejně jako u ostatních knih téhle osvětové řady si myslím, že by ji děti měly číst s rodiči, aby mohl následovat "rozhovor s porozuměním". A navzdory téhle úžasné knize si myslím, že tohle uspořádání je nepřirozené; asi jako kdyby Slunce obíhalo kolem Země. Já bych chtěla, aby moje děti měly jeden domov a jednu školu; jestliže se rodiče rozvedou, pak ať si každotýdenní cestování, dvojí domov, dvojí zaměstnání vyzkoušejí na vlastní kůži právě hlavní aktéři nového uspořádání, dospělí . . .
Číst více
Číst více